Svet-Stranek.cz
vikingové, runy, boj
KNARR.cz

Runy:vikingové, runy, boj

Runy


Úvod

Runy jsou písmem, které používaly germánské kmeny v době stěhování národů a během raného středověku (doby vikingské), tedy v období cca 1-11. stol. Po přijeté křesťanství započal jejich pozvolný ústup z běžného života za současného nahrazování latinkou, ale ojediněle se udržely až do 19. století - většinou v podobě runových kalendářů v odlehlejších oblastech Norska a především na Islandu.


Použití run zahrnovalo jak ryze užitkovou část (věnování nebo označení vlastnictví na předmětech denní potřeby, pamětní a informativní nápisy na kamenech vztyčených na počest a připomínku činů a událostí), tak samozřejmě i posvátné či magické použití (ochranné a zaklínací formule na zbraních či předmětech, nápisy na spodní straně náhrobních desek, runové věštění, zakletí atd.).

 F477599  F477600  F477601
vikingský soudní Thing s doprovodnými runovými kameny "Arkils tingstad"
Vallentuna, Švédsko


Runy byly dle legendy zjeveny Odinovi, když po devět dní a nocí visel na stromě proklát oštěpem v oběť sám sobě.

Runové futharky (abecedy)

Za nejstarší známý runový systém (futhark) se pokládá 24 runový STARŠÍ FUTHARK nazývaný také GERMÁNSKÝ FUTHARK (název je odvozen podle prvních 6-ti run). Starší futhark pochází z doby stěhování národů cca 1-8. stol. n.l. V oblasti Británie byl později rozšířen na anglo-saskou variantu. Ve Skandinávii byl později nahrazen redukovaným mladším futharkem.


Pro dobu vikingů a oblast Skandinávie je typický 16 runový futhark (nazývaný MLADŠÍ FUTHARK). Známé jsou dvě jeho psací varianty: DÁNSKÁ a ŠVÉDSKO-NORSKÁ. Liší se od sebe pouze mírně - ve způsobu zápisu několika málo run. Tento futhark se používal přibližně v období 8-11 stol. n.l. Švédsko-norská verze je v obrázku vždy první runa, dánský způsob zápisu je vždy na druhém místě.
Pro tento mladší futhark jsou se dochovaly dvě runové básně a to NORSKÁ (z konce 12. století) a ISLANDSKÁ (z 15. století).



Pro období na stěhování národů a dobu vikingskou je v oblasti Británie (a sousedních ostrovů) charakteristický ANGLO-SASKÝ futhark o 26-33 runách. Tento futhark se používal přibližně v období 6-10 stol. n.l.
Pro tuto jeho rozšířenou variantu se dochovala ANGLO-SASKÁ runová báseň (z 11. stol.), která popisuje celkem 29 run - ta je také uvedena v následujícím obrázku.



Zápis run

Na rozdíl od současnosti nebyl žádná pevná pravidla ohledně směru zápisu. Runami se psalo zprava doleva, zleva doprava, zespodu nahoru i shora dolů - fakticky tedy jakkoli to autorovi vyhovovalo nebo podle momentální potřeby.

F477603  F477604  F477605
most "Jarlabankes bro" s runovými kameny u vstupu
Vallentuna, Švédsko

Lidé si zápis také uzpůsobovali dle vlastních požadavků a míry znalosti / neznalosti. Můžeme se tak setkat i s jinými tvarovými podobami run (přidané „nožičky“, nebo zrcadlově obrácené zobrazení).

Význam run

Runy lze používat buď jako prostou abecedu k zápisu jednotlivých slov nebo jako pomůcku pro věštění a magické úkony.
Pro význam či použití jednotlivých run  máme k dispozici tato vodítka:

- Runové básně: Anglo-Saská, Norská,  Islandská
-Zápisky o válce galské od G.I. Caesara
- etymologie (aneb nauka u původu a významu slov)
- poetická a prozaická Edda (18 kouzel popsaných v Runatálu)
- zlomky a úryvky v ságách (především sága o Egilovi) popisujících     runovou magii a praktiky

Runové básně představují krátké verše věnované každé z run v rámci konkrétního futharku. Není však nikde psáno, že runy nesou právě tyto (ve verších uvedené) významy nebo že se jimi má výklad run řídit. Krátké verše mohly například sloužit pouze k snazšímu zapamatování jednotlivých run.

Můj osobní názor je ten, že runa má základní význam daný jejím názvem (např. runa "laguz" voda/oceán/déšť) a veršované povídání v runových básních má pouze upozornit na existenci dalších (možných) výkladů a spojitostí a pomoci čtenáři si uvědomit další možné významy s runou spojené - např. "voda" může souviset s úrodou (prospěšný déšť), lidé se plaví přes oceán (kde je loď jen malou hříčkou v jeho rukách), může mít negativní dopady (zmoklé a shnilé seno, neštěstí na moři) .. viz runové básně.

Vzhledem k neexistenci lepších pramenů se však dnes běžně používají právě tyto z básní vyčtené runové významy. Tyto významy se používají také pro starší futhark - pro který se bohužel nedochovala žádná jeho vlastní runová báseň.

V zápiscích o válce galské, které jsou nejstarším dobovým pramenem, lze nalézt krátkou zmínku o věštění, kdy se na zem vrhaly jakási dřívka (nebo hůlky či větvičky) s jakýmisi vyrytými znaky (nikde není zmínky o runách, nicméně pravděpodobně jsou těmi znaky právě ony). Z pozice, které tato vrhaná dřívka zaujmou se vykládala věštba. Jediný prokazatelný fakt je ten, že při věštění se runy vrhají a pro odpověď jsou důležité pozice run jednak celkové, ale také vůči sobě navzájem.

Etymologie nabízí pomoc při srovnání názvů jednotlivých run (z runových básní) s dochovanými shodnými či podobnými slovy daného jazyka - a tím může pomoci se zpřesněním nebo doplněním významu pro jednotlivé runy.


návštěvníků stránky
celkem101 789
tento týden209
dnes24